Respuestas de foro creadas
-
AutorEntradas
-
juan lucas
ParticipanteEL VERBO XAL (COMER) EN ROMANES
PRESENTE
XAV = COMO
XAS = COMES
XAL = COME
XAS = COMEMOS
XAN = COMEIS
XAN = COMENFUTURO
XAVA = COMERE
XASA = COMERAS
XALA = COMERA
XASA = COMEREMOS
XANA = COMEREIS
XANA = COMERANOTRA FORMA EN FUTURO
KA XAV = COMERE
KA XAS = COMERAS
KA XAL = COMERA
KA XAS = COMEREMOS
KA XAN = COMEREIS
KA XAN = COMERANP.IMPERFECTO
XAVAS = COMIA
XASAS = COMIAS
XALAS = COMIA
XASAS = COMIAMOS
XANAS = COMIAIS
XANAS = COMIANP.PERFECTO
XALEM = COMI, HE COMIDO
XALIAN = COMISTE, HAS COMIDO
XALIAS = COMIO, HA COMIDO
XALIAM = COMIMOS, HEMOS COMIDO
XALIAN = COMISTEIS, HABEIS, COMIDO
XALE/XALINE = COMIERON, HAN COMIDOP.PLUSCUANPERFECTO
XALEMAS = HABIA, HUBIERA COMIDO
XALIANAS = HABIAS, HUBIERAS COMIDO
XALIASAS = HABIA, HUBIERA COMIDO
XALIAMAS = HABIAMOS, HUBIERAMOS COMIDO
XALIANAS = HABIAIS, HUBIERAIS COMIDO
XALESAS = HABIAN, HUBIERAN COMIDOIMPERATIVO
XA! = ¡COME!
XAN! = ¡COMED!juan lucas
ParticipanteEL VERBO (TENER) EM ROMANES
PRESENTE
SI MAN = TENGO
SI TUT = TIENES
SI LES = EL,TIENE
SI LA = ELLA,TIENE
SI AMEN = TENEMOS
SI TUMEN = TENEIS
SI LEN = TIENENEJEMPLO:
SI MAN TRIN SHAVE = TENGO TRES HIJOS
SI TU BUT LOVE = TIENES MUCHO DINERO
O LUCAS SI LES EKH DUTJÁNO AND-O DASHARI = LUCAS TIENE UNA TIENDA EN EL MERCADO
SI LA DESHUOXTO BERH = ELLA TIENE DIECIOCHO AÑOS
SI AMEN BUT VERE ANDO ESPANIA = TENEMOS MUCHOS PRIMOS EN ESPAÑA
SI TUMEN EKH SHEJ BUT LASHI = TENEIS UNA HIJA MUY BUENA
SI LEN LASHE LE GRASTE KADOLE LE ROMA = TIENEN BUENOS CABALLOS ESTOS GITANOS
juan lucas
ParticipanteLOS PRONOMBRES POSESIVOS DE LA 1ª PERSONA
MURO, MO = MI , MIO
MURI, MI = MI , MIA
MURE, ME = MIS , MIOS , MIASLOS PRONOMBRES POSESIVOS DE LA 2ª PERSONA
CHIRO, CHO = TU , TUYO
CHIRI, CHI = TU , TUYA
CHIRE, CHE = TUS , TUYOS , TUYASLOS PRONOMBRES POSESIVOS DE LA 3ª PERSONA
LESKO = SUYO , DE EL
LESKI = SUYA , DE EL
LESKE = SUYOS/AS, DE EL
LAKO = SUYO , DE ELLA
LAKI = SUYA , DE ELLA
LAKE = SUYOS/AS, DE ELA
LENGO = SUYO , DE ELLOS/AS
LENGI = SUYA , DE ELLOS/AS
LENGE = SUYOS/AS, DE ELLOS/ASEJEMPLO:
MURO DAD SI MASARI = MI PADRE ES CARNICERO
LESKI ZHUVLI BESHEL KOTHE = SU MUJER VIVE ALLÍ
KADO SI MURO, NAJ CHIRO = ESTO ES MIO, NO ES TUYO
LENGO KHER SI AND-O SARAJEVO = SU CASA(DE ELLOS)ES EN SARAJEVO
KAJ SI TUMARO VURDON? = ¿ DONDE ESTA VUESTRA CARAVANA?
juan lucas
ParticipanteEl sufijo -var se puede sustituir por el nombre (dáta)
con igual sentido.jekh data = una vez
duj data = dos veces
trin data = tres veces
shtar data = cuatro veces
panzh data = cinco veces
shov data = seis veces
efta data = siete veces
oxto data = ocho veces
enia data = nueve ceces
desh data = diez vecesjuan lucas
ParticipanteEL VERBO (PIEL-BEBER) EN ROMANES KALDERASH
PRESENTE
PIAV = BEBO
PIES = BEBES
PIEL = BEBE
PIAS = BEBEMOS
PIEN = BEBEIS
PIEN = BEBENFUTURO
PIAVA = BEBERE
PIESA = BEBERAS
PIELA = BEBERA
PIASA = BEBEREMOS
PIENA = BEBEREIS
PIENA = BEBERANOTRA FORMA EN PASADO
KA PIAV = BEBERE
KA PIES = BEBERAS
KA PIEL = BEBERA
KA PIAS = BEBEREMOS
KA PIEN = BEBEREIS
KA PIEN = BEBERANP.IMPEFECTO
PIAVAS = BEBIA
PIESAS = BEBIAS
PIELAS = BEBIA
PIASAS = BEBIAMOS
PIENAS = BEBIAIS
PIENAS = BEBIANP.PECFECTO
PILEM = BEBI, HE BEBIDO
PILIAN = BEBISTE, HAS BEBIDO
PILIAS = BEBIO, HA BEBIDO
PILIAM = BEBIMOS, HEMOS BEBIDO
PILIAN = BEBISTEIS, HABEIS BEBIDO
PILE/PILINE= BEBIERON, HAN BEBIDOP.PLUSCUAMPERFECTO
PILEMAS = HABIA, HUBIERA BEBIDO
PILIANAS = HABIAS, HUBIERAS BEBIDO
PILIASAS = HABIA, HUBIERA BEBIDO
PILIAMAS = HABIAMOS, HUBIERAMOS BEBIDO
PILIANAS = HABIAIS, HUBIERAIS BEBIDO
PILESAS = HABIAN, HUBIERAN BEBIDOIMPERATIVO
PI! = BEBE
PIEN! = BEBEDjuan lucas
ParticipanteHola a todos , Samanta que no se ha por mi ,sigue escribiendo donde estabas,ya te pasare documentacion como te dije,como tambien se la pase a Zaziro la cuestion es de aportar cada uno su granito,y que la gente que vea este foro pueda aprende.
sastipe thaj mestipe tumenge Samanta thaj Zaziro.
juan lucas
ParticipanteEL VERBO (ASHUNEL-ESCUCHAR ,OIR )EN ROMANES KALDERASH
PRESENTE
ASHUNAV = ESCUCHO
ASHUNES = ESCUCHAS
ASHUNEL = ESCUCHA
ASHUNAS = ESCUCHAMOS
ASHUNEN = ESCUCHAIS
ASHUNEN = ESCUCHANFUTURO
ASHUNAVA = ESCUCHARE
ASHUNESA = ESCUCHARAS
ASHUNELA = ESCUCHARA
ASHUNASA = ESCUCHAREMOS
ASHUNENA = ESCUCHAREIS
ASHUNENA = ESCUCHARANOTRA FORMA EN FUTURO
KA ASHUNAV = ESCUCHARE
KA ASHUNES = ESCUCHARAS
KA ASHUNEL = ESCUCHARA
KA ASHUNAS = ESCUCHAREMOS
KA ASHUNEN = ESCUCHAREIS
KA ASHUNEN = ESCUCHARANP.IMPERFECTO
ASHUNAVAS = ESCUCHABA
ASHUNESAS = ESCUCHABAS
ASUHNELAS = ESCUCHABA
ASHUNASAS = ESCUCHABAMOS
ASHUNESAS = ESCUCHABAIS
ASHUNESAS = ESCUCHABANP. PERFECTO
ASHUNDIEM = ESCUCHE, HE ESCUCHADO
ASHUNDIAN = ESCUCHASTE, HAS ESCUCHADO
ASHUNDIAS = ESCUCHO, HA ESCUCHADO
ASHUNDIAM = ESCUCHAMOS, HEMOS ESCUCHADO
ASHUNDIAN = ESCUCHASTEIS, HABEIS ESCUCHADO
ASHUNDE/ASHUNDINE = ESCUCHARON, HAN ESCUCHADOP.PLUSCUAMPERFETO
ASHUNDIEMAS = HABIA, HUBIERA ESCUCHADO
ASHUNDIANAS = HABIAS, HUBIERAS ESCUCHADO
ASHUNDIASAS = HABIA, HUBIERA ESCUCHADO
ASHUNDIAMAS = HABIAMOS, HUBIERAMOS ESCUCHADO
ASHUNDIANAS = HABIAIS, HUBIERAIS ESCUCHADO
ASHUNDESAS = HABIAN, HUBIERAN ESCUCHADOIMPERATIVO
ASHUN! = ESCUCHA!
ASHUNEN! = ESCUCHAD!juan lucas
ParticipanteNumeros Ordinales
jékhto = primero
dújto = segundo
trínto = tercero
shtárto= cuarto
pánzhto= quinto
shóvto = sesto
eftáto = setimo
oxtóto = octavo
eniáto = noveno
déshto = decimoLos numerales multiplicativos se forman añadiendo
el sufijo-var a los ordinalesjekh-var = una vez
duj-var = dos veces
trin-var = tres veces
shtar-var= cuatro veces
panzh-var= cinco veces
shov-var = seis veces
efta-var = siete veces
oxto-var = ocho veces
enia-var = nueve veces
desh-var = diez vecesjuan lucas
ParticipanteRelacionado con este setido también se usa el ablativo
para expresar la persona de la que se solicita algo o
sabe alguna cosa.manglia le gazhendar = pidió a los payos
e shej pushlia lake dadestar = la niña preguntó a su padre
so zhanes tu latar?= ¿ qué sabes tu de ella?
but den dúma von amendar = ellos hablan mucho de nosotros
so gindis tu murre votachendar?=¿qué piensas tú de mis amigos?El ablativo se usa también para expresar la causa y el motivo.
o guruv mulo bokhatar = el toro murió de hambre
sostar? = ¿por qué ?
nashlia daratar = hoyó a causa del miedo
ruiem xoljatar = lloré de rabiajuan lucas
ParticipanteEl genitivo calificativo se utiliza muy amenudo como adjetivo simple
balbaliako djes = día ventoso( de viento )
khamesko djes = día soleado
devlesko manush = hombre santo( hombre de Dios )
xamasko mas = carne comestible ( de comer )
pimasko paj = agua potable ( de beber )
khereski khajni = gallina domestica ( de casa )
milaski vriama = verano, tiempo estivalCuando la preposición bi- se usa con un abjetivo lo niega, y equivale
a menudo a los prefijos in-,des- del español.londo = salado
bilondo = no salado,insípido
phanglo = atado
biphanglo = desatado
meretime = casada
bimeretime= soltera,no casada
baxtalo = afortunado
bibaxtalo = desafortunadojuan lucas
ParticipanteDACTIVO
MANGE = A MI ,PARA MI
TUKE = A TI ,PARA TI
LESKE = A EL ,PARA EL
LAKE = A ELLA,PARA ELLA
AMENGE = A NOSOTROS/AS,PARA NOSOTROS/AS
TUMENGE= A VOSOTROS/AS,PARA VOSOTROS/AS
LENGE = A ELLOS/AS,PARA ELLOS/AS
PESKE = A EL MISMO,PARA SI MISMO
PENGE = A ELLOS/AS MISMO,PARA ELLOS/AS MISMOSINSTRUMENTAL
MANSA = CONMIGO
TUSA = CONTIGO
LESA = COM EL
LASA = CON ELLA
AMENSA = CON NOSOTROS/AS
TUMENSA= CON VOSOTROS/AS
LENSA = CON ELLOS/AS
PESA = CON EL MISMO
PENSA = COM ELLOS MISMOSLOCATIVO
MANDE = DE MI,DONDE MI
TUTE = DE TI,DONDE TI
LESTE = DE EL,DONDE EL
LATE = DE ELLA,DONDE ELLA
AMENDE = DE NOSOTROS/AS,DONDE NOSOTROS/AS
TUMENDE= DE VOSOTROS/AS,DONDE VOSOTROS/AS
LENDE = DE ELLOS/AS,DONDE ELLOS/AS
PESTE = DE EL MISMO,DONDE EL MISMO
PENDE = DE ELLOS MISMOS,DONDE ELLOS MISMOSjuan lucas
ParticipanteEL VERBO CHINEL ( COMPRAR ) EN ROMANES KALDERASH EN
TODOS SUS TIEMPOSPRESENTE
CHINAV = COMPRO
CHINES = COMPRAS
CHINEL = COMPRA
CHINAS = COMPRAMOS
CHINEN = COMPRAIS
CHINEN = COMPRANFUTURO
CHINAVA = COMPRARE
CHINESA = COMPRARAS
CHINELA = COMPRARA
CHINASA = COMPRAREMOS
CHINENA = COMPRAREIS
CHINENA = COMPRARANP.IMPERFETO
CHINAVAS = COMPRAVA
CHINESAS = COMPRAVAS
CHINELAS = COMPRAVA
CHINASAS = COMPRAVAMOS
CHINENAS = COMPRAVAIS
CHINENAS = COMPRAVANPASADO PERFECTO
CHINDIEM = COMPRE,HE COMPRADO
CHINDIAN = COMPRASTE,HAS COMPRADO
CHINDIAS = COMPRO,HA COMPRADO
CHINDIAM = COMPRAMOS,HEMOS COMPRADO
CHINDIAN = COMPRASTEIS,HABEIS COMPRADO
CHINDE/CHINDINE = COMPRARON, HAN COMPRADOPASADO PLUSCUAMPERFECTO
CHINDIEMAS = HABIA, HUBIERA COMPRADO
CHINDIANAS = HABIAS,HUBIERAS COMPRADO
CHINDIASAS = HABIA,HUBIERA COMPRADO
CHINDIAMAS = HABIAMOS,HUBIERAMOS COMPRADO
CHINDIANAS = HABIAIS,HUBIERAIS COMPRADO
CHINDESAS = HABIAN,HUBIERAN COMPRADOIMPERATIVO
CHIN! = COMPRA
CHINEN!= COMPRADjuan lucas
Participantelucas escribió:
En rromanes, igual que en muchas lenguas, solo existe un verbo
para hacer referencia las dos formas del verbo ser y estar
VERBO SER Y ESTAR EN ROMANESPRESENTE
SER
ME SIM – YO……. SOY
TU SAN – TU……. ERES
VOV SI – EL……. ES
VOJ SI – ELLA …..ES
AMEN SAM – NOSOTROS..SOMOS
TUMEN SAN – VOSOTROS..SOIS
VON SI – ELLOS…..SONESTAR
ME SIM – YO……..ESTOY
TU SAN – TU……..ESTÁS
VOV SI – EL……..ESTÁ
VOJ SI – ELLA……ESTÁ
AMEN SAM – NOSOTROS..ESTAMOS
TUMEN SAN – VOSOTROS..ESTAÍS
VON SI – ELLOS…..ESTÁNEJEMPLO DEL VERBO SER:
ME SIM CHO DAD – YO SOY TU PADRE
TU SAN LASHO – TU ERES BUENO
VOV SI ROM – EL ES GITANOEJEMPLO DEL VERBO ESTAR:
ME SIN TUSA – YO ESTOY CONTIGO
TU SAN NASVALO – TU ESTAS ENFERMO
VOV SI DILO – TU ESTAS LOCOjuan lucas
Participantejuan lucas
ParticipanteParamicha romane
DIVANO PA LE KASHTONE TIJARIA
Sas pe kaj nas pe, te na avelas na sas-te phenen-pe.
De but, but bersh palpale ande Russia trailas jek phuro dad peske shavesa thaj borasya. O trajo lengo lasho sas aj savore sas raduime. Le bersh zhanas angle thaj e familia butolas. Kaj o shavo thaj kaj e bori sas le jek shavo aj savorre sas raduime. Maj gela duj, trin bersh thaj sas len maj jek shavo ande familia. O papo merelas anda peske duj nepotsi. Von sas leske duj jakha. Numa sar sas pe, sar nas pe, phurolas o papo, djes pala djes. Svako djes tholas e familia skafedi thaj beshenas savorre pala skafedi aj xanas. Vi o papo beshelas peske familiasa thaj xalas, numa phurimastar leske vast isdranas thaj leske jakha manas gada lashe. Kana o phuro xalas vi pheravelas thaj vi makhelas. Univar vi pheravelas e rroj anda peske vas kana xalas, numa gada si kana phurol o manush. La boriake nas lake mishto ke o phuro pheravelas aj makhelas kana xalas. Jek djes lel voj aj phenel peske romeske.
– Tjiro dad phurelo mo, vi pheravel aj vi makhel kana xal. Sar sas te avel te thodamas skafidi le phureske pasha o bov, te xal korkoro? Atunchi shaj xal sar kamel.
O shavo xolailo pe peske romni. Nas leske drago so phenelas pa leko dad. Thaj chi mekhla pala late te beshel o phuro rigate. Akana svako djes, djes ando djes bumbotilas leski romni pa o phuro. Pala jek vramja da leke pa shero, thaj vo gelotar avri ande shupa thaj lasharda jek kashtoni cinorri skafedi peske dadaske thaj thodales pasha o bov.
– Tate, dikh so lashar-dem thoke, besh tuke khate te shaj xas hodinime.
O dad le shavesko acharda so zhal. chi phuterda pesko muj. La o skamin thaj thoda-pe pasha o bov te xal. Le bersh gele maj angle aj savorre sas raduime. Jek djes kana sas te xan, bi te na kamel pherada o phuro pesko tijari. O tijari padjeli ande jek mija khotora. E bori benjali ande xoli thaj la te sipil po phuro. Lako rom asavel- la thaj phenel lake ke naj bajo, o papo phurolo. Numa e bori chi asheli, bumbotilas thaj bumbotilas pa pesko tijari. Sostar chi laśares leske jek rroj thaj tijari kashtono te na maj phagel lake kutchi vasori. O sav tristosajlo. Numa te shaj avel les pacha ando kher, kerel vo godo so voj phenel leske. Zhal vo avri kaj e shupa kaj si leske ferizori aj lel aj lasharel jek tijari kashtono aj jek rroj kashtono peske dadeske. Po dujto djes kana sas te xan, la o shavo thaj da kaj pesko dad leske neve vasori kashtone, te shaj xal. Akana sas pacha aj hodina ando kher. Le nepotsi dikhle so zhal ando kher aj dine pe gindo. Kam si maj mishto te kheras vi ame sa gada sar amaro dad. Le duj pral gele avri ande shupa, line duj khotara kasht aj line-pe te lasharen. Pala duj, trin djes dikhel lengo dad aj dej ke le shave sa avri le ande shupa. Len pe von te zhan avri te dikhen so von kheren? Kana dikhle, pushle von:
– So si kaj kheren, mure shave? Le shave den anglal aj phenen:
– Dam amen gindo ke akanash san vi tume phure aj trubol tumen pe jek tijari thaj rroj kashtono te shaj xan. Sa kasavatar kaj dan tume kaj amaro papo.
Datunchiara chi maj beshelo o phuro korkoro pasha o bov te xal, le kashtone vasonensa. Akana huravel e bori e skafedi le maj shukar tijarensa aj o papo pheshel lensa pala e skafedi.
Te chi mule, beshen von aj xan vi adjes.
-
AutorEntradas